68. Pavlina Drabkova – The Czech Republic

Pavlina Drabkova

I arrived in the village Mahawilachchiya in the hottest and driest time, exhausted from previous travelling. After our introduction interview Nanda arranged my accommodation in a family I lived with for the next month. A family with two boys and a one teen girl. The father is an owner of a little shop and his wife helps him with the shop every day. They have got a large house and I had a small room just for myself. Tharushika, the oldest one from the children is a shy nature and it took a longer time to get closer to each other. Her two brothers are very friendly and we had a lot of fun with the youngest nine-year-old Dasun. It is amazing how local children are enthusiastic for a good thing, how they can laugh from the hearts and nothing is a problem for them.

I enjoyed the most nonverbal communication in everyday situations. Boys learn English in school but they are at the very beginning. I taught them with the use of English games and improved their vocabulary. They turned me Singhalese words in return. Their parents are very kind people, the father is an important member of the family and the children accept him without any doubts and questions. This attitude is very unusual in my country.

The mother took care of me as if I were a princess, she helped me with wearing a sari, served me tea and forced me to eat three times a day. I must confess myself that not even my own mother has taken care of me like this.

I was very much looking forward to the local school since I work in education. Sri Lankan elementary school is so different compared to the Czech schools. Children look much happier, friendlier, more vivid and still smiling although they must wear a hot uncomfortable uniform.

Pupils have no break between the classes, just the lunch break, which I find very tiring. And they are tired sometimes. I was teaching different age categories from the first to the eleventh class. It is known that games and education through movement are very important for children. We started every morning English lesson with a poem, then continued with an English exercise from the books and then discussed on a variety of topics or just played games, ran with practicing English words. I was very sad when I was leaving the children and judging from their reactions it was difficult for them too.

Horizon Academy, Mahawilachchiya is a pleasant place for meeting children. Children about 14 and more years visit this club the most often. I haven’t had previous experience with adolescents so I had to find some different ways how to capture their attention then by teaching English. Motivation of teen children to whatever activities is very low (what is nature in this age) so that they were tired and did not want to do anything but talking sometimes.

I learned that several of them enjoyed drawing, mostly girls, so I taught them how to paint. After the students got several tablets we could use them to different activities and competitions like taking pictures and consequent editing of the pictures.

Sri Lanka is not huge by its area but is very diverse on the other hand. If I travelled whatever direction I got to another world, everything changed from environment, climate, people and their faith. I enjoyed the delicious food, exotic fruit (jackfruit), and plethora of birds, sounds and scents. For my next life, I ensured to myself that the world is full of openhearted and generous people who take care of me as I am not able to do myself in case of need. This all belong to Sri Lanka and its original philosophy.

Thanks to all who accompanied me on this way. My decision has changed my point of view to the world and life and made me surer that hidden within us and waiting for its revelation is kindness.

Kindness rules the world if you turn to it and go in its traces. If you reveal it, it’s your duty to follow and spread it.

Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students
Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students

Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students

Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students

Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students

Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students

Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students
Pavlina Drabkova with Horizon Lanka students

Přijela jsem do vesnice ve dnech největšího horka a sucha velmi unavená z předchozí cesty. Nanda po našem poznávacím rozhovoru domluvil rodinu, se kterou jsem žila jeden měsíc. Rodina se dvěmi chlapci a jednou náctiletou dívkou. Otec je vlastníkem malého obchodu a jeho žena mu v něm pomáhá každý den. Mají velký dům a já měla svůj malý pokoj jen pro sebe. Nejstarší dcera Tharushika je uzavřenější povahy a trvalo nám delší čas, než jsme se více sblížily. Její dva bratři jsou velmi přátelští a nejvíce legrace jsem si užila s tím nejmladším devítiletým Dásunem. Je úžasné, jak se místní děti umí nadchnout pro drobnou věc, jak se umí ze srdce smát a jak pro ně není nic vůbec žádný problém. Nejvíce jsem si s nimi užívala neverbální komunikace v každodeních situacích. Chlapci se anglicky ve škole učí, ale jsou teprve v začátcích. Měla jsem tu možnost zlepšovat jejich slovní zásobu a učit je pomocí her, oni mne naopak učili sinhálsky. Jejich rodiče jsou velmi milí lidé, otec je důležitou součástí rodiny a děti ho bez námitek poslouchají. V mé zemi je toto neobvyklé. Matka se o mne starala jako o princeznu, každý všední den mi pomáhala s oblékáním sárí, vařila čaj a nutila mne jíst 3 krát denně 🙂 Musím přiznat, že takto se o mne moje vlastní maminka nestarala nikdy.

 

Vzhledem k tomu, že pracuji v Čechách ve školství, velice jsem se těšila na místní státní školu. Základní škola na Srí lance je tak jiná než v Čechách. Děti vypadají daleko šťastnější, jsou přátelštější a stále se usmívají. I když musí nosit školní uniformu, která je velmi nepohodlná a velmi teplá v horkých dnech. Žáci nemají žádnou přestávku mezi hodinami, jen na oběd, což mi přijde velmi unávné a oni také unavení mnohdy jsou. Moje dny ve škole probíhaly tak, že jsem učila různé věkové kategorie, od 1. ročníku, až po ten poslední 11. Vím, že jsou pro děti důležité hry a výuka skrze pohyb, tak že jsme každou hodinu angličtiny začali ranní básní, pokračovali výukou angličtiny v učebnici, povídali si na různá témata, zahráli si hru nebo jsme se prostě proběhli a procvičovali při tom anglická slovíčka. Když jsem se se žáky loučila, bylo mi z toho opravdu smutno, bylo to pro mne těžké a podle reakcí dětí, bylo težké loučení i pro ně.

Horizon Lanka je příjemné místo k setkávání dětí. Do tohoto klubu chodí nejčastěji ve věku 14. let a více. Neměla jsem zkušenosti s prací dospívajích, tak že jsem hledala cesty, jak je zaujmout i jinak, než jen výukou angličtiny. Motivace pubertálních dětí k aktivitám je náročná, občas jsou unavení ze školy a chtěji si mezi s sebou jen povídat, což je přirozené pro tento věk. Nicméně jsem zjistila, že některé baví kreslení, a tak jsem několik dívek učila kreslit. Poté, co studenti dostali několik tabletů, mohli jsme je využít k různým aktivitám a soutěžím, jako je například focení nebo úprava fotografií.

Srí Lanka není rozlohou velká, ale neuvěřitelně rozmanitá. Stačí jet několik hodin jakýmkoli směrem a vše se změní, krajina, teplota, lidé a jejich víra. Velmi jsem si užila výborného jídla, exotického ovoce, nespočet druhů ptáků, zvuků a vůní. Co je důležité pro můj další život je, že jsem se ujistila, že je spousta vstřícných, otevřených lidí, kteří se o tebe v případě potřeby postarají a skoro nikdy nejsi sám. Toto vše patří Srí Lance a její původní filosofii.

Děkuji všem, kteří mne na této cestě provázeli. Moje rozhodnutí mi pozměnilo pohled na svět a utvrdilo v tom, co je skrýté uvnitř každého z nás a u některých čeká na objevení a to je DOBRO. Dobro, které také vládne ve světě, pokud se k němu obrátíš a jdeš v jeho stopách. Když ho objevíš je tvou povinností jej následovat a šířit ho dál.

Pavlina Drabkova
Pavlina Drabkova
Pavlina Drabkova with Rajitha
Pavlina Drabkova with Rajitha
Pavlina Drabkova
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the students of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the teachers of Gamini School, Mahawilachchiya
Pavlina Drabkova with the teachers of Gamini School, Mahawilachchiya
Playing cards
Playing cards
Ambitions
Ambitions
Children of Gamini School
Children of Gamini School

Pavlina Drabkova from the Czech Republic volunteered at Horizon Lanka in April/May, 2017.